Návrh úprav Karlova náměstí v Praze
urbanisticko-architektonická soutěž
Petr Hurník, Vladislav Králíček

Je nějaký způsob, jak rozvíjet město dovnitř ?
Je možné gradovat náměstí ? Existuje ještě vůbec urbanismus ?
Může získat Karlovo náměstí dominantu, jakou je Muzeum nebo Obecní dům ?
Národní divadlo nebo Rudolfinum ? Svatovítské dvojvěží ?
Václavské náměstí bez Muzea, Náměstí republiky bez Obecního domu, toť dnešní Karlovo náměstí…

Ve šťastných dobách Evropy stavěla Praha na svých náměstích a nábřežích domy proto, aby jimi zásadně povznesla celou zemi. Divadlo, Muzeum a Obecní dům nejen naplňují očekávání funkční, pro které byly postaveny, jsou samy vynikajícími architektonickými díly, ale zásadním způsobem gradují „svoji“ urbanistickou figuru.

Jestliže architektura je uměním a umění jedním z dotyků transcendentna, považujeme za nezbytné dostát úkolu dovršení Karlova náměstí stavbou poslední velké národní instituce, Národní knihovnou. V tomto světle nelze než obdivovat, s jakou prozíravostí doposud Praha bránila stavbě knihovny na Letné. Národní knihovna nemůže stát na pláni, Národní knihovna musí stát na náměstí !

Její tvůrce pak vložil do ní výrazný rys nezávislosti, solitérní charakter, příbuzný právě kompozicím Muzea či Obecního domu se symetrickými půdorysy. Architektura podobného významu bývá takto organizována často. A takto také vytváří další plán, jinou vrstvu v kompozici urbanistické figury. Proto považujeme již existující projekt za po všech stránkách vhodný pro Karlovo náměstí. Autorem stavby bude vítěz již uskutečněné soutěže na Národní knihovnu, netřeba soutěže nové.