Mateřská škola by měla fungovat jako prostor podněcující dětskou hravost a kreativitu, ale zároveň je to instituce, která má malé děti naučit potřebnému řádu. Z těchto premis vychází náš návrh.

Budova mateřské školky v Měšicích zachovává objem a tvarosloví přilehlých hospodářských stavení. Zvolený materiál, cihla, reflektuje jednak povahu okolní zástavby, ale také má navodit pocit jakéhosi tepla či bezpečí (barva, hmota). Obestavěný prostor je 3950 m2, odhad ceny stavby je 20 milionů Kč.

Poměrně rozlehlou budovu školky jsme se snažili navrhnout tak, aby nepůsobila příliš megalomansky. Toho chceme docílit pravidelným rozmístěním oken a jednoduchým tvaroslovím domu. Jednotnou fasádu budovy nenarušují ani dvě verandy, skryté za nosnými sloupy, které mají sloužit jako prodloužení dětských učeben především za deštivého počasí, ale i obecně jako propojení zahrady s prostorem dětských tříd.

Pravidelný, „přísný“ ráz přízemí má dodat pocit řádu: jsou zde šatny, toalety, třídy a jídelna, které kopírují denní režim (příchod, svačina, učení, oběd, učení, svačina, odchod). Jídelna je umístěna uprostřed symetricky navržené budovy. Slouží jako (časový, společenský) středobod, kde se děti i učitelé scházejí ke společnému jídlu (z důvodu kapacity se vždy střídají dvě a dvě třídy); dá se využít také jako prostor pro pravidelná setkávání rodičů s učiteli. Je otevřena do krovu, tato prostorová velkorysost je v souladu s jejím významem. Učebny jsou navrženy po obou stranách jídelny, veranda každou z nich propojuje se zahradou. V přízemí jsou dále navrženy prostory pro ředitelnu, kabinet učitelek a technické zázemí včetně WC. Dětské toalety jsou situovány tak, aby byly přístupné jak ze tříd, tak ze zahrady (přes verandu).

Oproti symetrickému rozložení přízemí má rozlehlé podkroví působit jako volný prostor ke hře a oddechu. První patro se dělí na dvě prostorné herny – je otázkou, nakolik vhodné je další členění prostoru, nicméně si myslíme, že dojem volnosti by mohla doplňovat prostorová rozlišení v podobě příček či úkrytů pro introvertní děti, nebo prostě pro ty, kdo nemají náladu povykovat s ostatními. Součástí herny jsou matrace, které se po dovádění promění na prostor ke spaní. Nevyužívané/nejnižší prostory podkroví mohou sloužit jako sklad herních pomůcek či pokrývek na spaní. Herny umístěné v prvním patře nejsou navrženy bezbariérově; řešením může být výtah umístěný do centrální části prostoru (nad ředitelnou).

Zahrada školky by mohla skutečně plnit funkci zahrady: stromy, na které se dá vylézt, záhonky se zeleninou a bylinkami, o které se děti mohou učit starat. Herní prvky jako jednoduché houpačky a houpací sítě na stromech, lezecká stěna, pískoviště, zahradní domek/týpí. Oblíbená hra na schovávanou se skvěle hraje mezi keři (mohou být ovocné). Na zahradě se dají hrát hry s míčem, kriket, badminton apod. Stávající beton může posloužit jako základ pro dřevěnou terasu, na které se dá kreslit, „číst“, povídat, nebo prostě pozorovat a odpočívat.

Budova školky má tři vchody: dva boční pro rodiče s dětmi, jeden centrální pro personál. Jako významný sociální potenciál vidíme umístění mateřské školy vedle domu pro seniory: pro obě skupiny, jak děti, tak seniory, může být prospěšná vzájemná interakce. Tomu bychom rádi přizpůsobili i prostor před budovou školky: nádvoří s mlatovým povrchem, na kterém se dá hrát například pétanque nebo kuličky, ale kam se dají umístit (houpací) lavičky, na nichž mohou senioři trávit čas buď přímo s dětmi, nebo jen pozorováním dění v okolí školky. Z důvodu využití tohoto potenciálu navrhujeme umístit parkoviště nikoli přímo před vchodem školky, ale k přilehlým budovám, nebo do prostoru boční strany budovy školky (zásobovací vůz může být přistaven k centrálnímu vchodu).